Prof. JUDr. Václav Pavlíček nejen k 15. březnu 1939

„Německo si podrobilo české země nikoliv na základě vnuceného protokolu Háchovi o jednání s Hitlerem ze dne 15.3. 1939, ale podle jednostranného výnosu Hitlera z 16.3.1939 jako údajného projevu dějinné svrchovanosti Německa vůči českým provinciím.

Od té doby se prosazovalo v českých zemích právo, jež mělo svůj zdroj v aktech Německé říše…Postavení českých zemí v Německé říši se nevyznačovalo žádnou autonomii, jak bylo proklamováno, ale veškeré akty, všechna rozhodnutí podléhala předchozímu schválení německých úřadů…

Na území protektorátu neexistovala žádná „protektorátní“ omezená státnost, ani omezená autonomie. Existovaly jen metody jak vládnout (mocensky i ideologicky) nad českým obyvatelstvem do doby, než bude možno přistoupit ke konečnému řešení i jeho osudu, jako již Německo přikročilo k osudu židů, cikánů a dalších vymezených skupin…

Česká státnost však pokračovala v zahraničí. Vytvořila se tam vláda, která byla mezinárodně uznána, disponovala vojenskými jednotkami, které bojovaly po boku Spojenců na různých frontách druhé světové války. Prezident a vláda vydávali právní norma, jako výraz státní autority – dekrety prezidenta republiky. … Základní ideou londýnského i domácího odboje byla kontinuita československého státu a československého právního řádu…

Obsah i ideje této státnosti byly založeny na základech vyjádřených při vzniku československého státu. Formy této státnosti byly determinovány mimořádnými okolnostmi války a okupací českých zemí…“. ( Pavlíček Václav, O české státnosti, vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2004, str. 25–28)

Připravil Dr. O. Tuleškov